MÍSTO KDE SE MŮŽEME SETKÁVAT

Paní Eva je povoláním asistentka na prvním stupni základní školy. Vedle této práce věnuje jako pěstounka péči dětem, které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Kromě svých dvou vlastních dcer, vychovala v pěstounské péči také dva dnes už dospělé chlapce. Následně přijala do pěstounské péče téměř dvouletou holčičku Elišku. Eliška je sirotek, její maminka zemřela a otec není uveden v rodném listu. Paní Eva si uvědomila, že je velmi důležité, aby v období, kdy Eliška začne lépe chápat, že není její biologickou maminkou, měla holčička místo a prostor vyjádřit svůj vztah k mamince, byť jen návštěvou hřbitova. Začala proto sama pátrat po místě, kde je maminka pohřbena. Zjistila, že hrob doposud neexistuje a urna s ostatky maminky je uložena v pohřebním ústavu. Rozhodla se, že zajistí pro uložení urny hřbitovní místo, které by v budoucnu bylo symbolickým prostorem pro setkávání Elišky s maminkou. Vše potřebné se paní Evě podařilo zařídit a tak společně s Eliškou navštívily místo, kde je maminka pochována a společně k němu položily kytičku.